| ||||||||||||
Příprava čajePro přípravu dobrého čaje neexistuje nějaký universální návod, přesně popisující, co kam kdy nasypat, nalít a vytáhnout. Přesná míra a odhad je vždy záležitostí toho, kdo čaj připravuje, záleží na individuálním vkusu a náladě čajovníků, připravovaném čaji, příležitosti. Proto tento postup může sloužit pouze jako určité doporučení, kterak nezkazit čaj. V podstatě vychází ze způsobu přípravy čaje obvyklého v Čechách, lze-li o něčem takovém hovořit, z české čajové tradice. Základními prvky přípravy čaje jsou samotný čaj, voda, konev a čas. Každému z nich je třeba věnovat pozornost. I. čajČaj vkládáme do předehřáté konvičky nebo šálku, zpravidla 1 lžičku na šálek a podle anglického zvyku ještě 1 navíc (pro konvičku). Lžička by měla být navršená u čajů listových, zarovnaná u čajů zlomkových. Dobrý čaj je samozřejmě předpokladem přípravy výborného šálku. Čaj by také měl být přiměřený příležitosti, při které ho pijeme. II. voda Čajomilci soudí, že nejlepší pro přípravu čaje je voda pramenitá. Nemáme-li k disposici pramen, spokojíme se většinou s vodovodem. Rozhodně se vyhneme vodě destilované, minerální a pochopitelně teplé vodě z vodovodu. Vodu přivedeme k varu a stáhneme ji z ohně právě v okamžiku, kdy začíná vřít. Vodu bychom neměli převařovat. III. konvička Konvička pro přípravu čaje má být nejlépe porcelánová nebo keramická. Kromě některých zvláštních případů nepoužíváme konve kovové raději ani k přípravě vody na čaj (nerez ocel je naopak vhodná). Pomineme-li estetické hledisko, prakticky vyhovují i rychlovarné konve. Konev může, ale nemusí být glazovaná. Neglazovaná lépe vsaje čajové aroma - po dostatečně dlouhém užívání bychom pak mohli čaj uvařit i "z konvičky", bez lístků. Pak ovšem nelze příliš střídat druhy čaje, aniž bychom střídali konve. Nádoby, jež používáme při přípravě čaje, pouze vyplachujeme vlažnou vodou, nikdy je nečistíme agresivnějším způsobem, zvláště chemicky. Čajová konev má být před zalitím čaje vhodně předehřátá, čehož dosáhneme například vypláchnutím horkou vodou. IV. čas Lístky čaje zaléváme vodou poté, co přiměřeně vychladne. Ideální teploty pro různé druhy čaje udává tabulka:
Pak čaj přes sítko rozléváme do šálků. Zbude-li v konvičce ještě nějaký čaj, přelejeme ho opět přes sítko do druhé konvičky nebo jinak oddělíme od lístků. Není možné už předem vložit lístky do bambusového sítka a pak je i s lístky vytáhnout - připravili bychom víc nálev z bambusu než z čaje, což zpravidla nechceme. Čaj, který by v konvičce s lístky zbyl, je většinou dále neupotřebitelný, pouze některé druhy čajů snesou více nálevů, především některé kvalitní zelené čaje je možno zalévat vícenásobně. Pro každý další nálev je pak třeba lístky máčet delší dobu. Zda je čaj vhodný pro několikeré louhování zjistíme nejsnáze experimentem - čaj můžeme zalévat tak dlouho, dokud nám nálev chutná. Slabý čaj lze připravít snížením množství zalévaných ístků, nikoli jejich opakovaným máčením . Dodržíme-li uvedený postup, věnujeme přípravě dostatečnou pozornost, měli bychom získat nálev vynikajících vlastností. Čaj ještě můžeme zkazit nepřiměřeným ochucováním, přijatelné je pouze mírné doslazení u některých druhů černého čaje, raději nesladíme čaje zelené a čajové delikatesy. Zvlášť hrozná je kombinace několika kostek cukru a vydaté dávky citronové šťávy, případně míchání lihovin s čajem. V anglicky mluvících zemích je také běžným zvykem přidávat do čaje mléko - rozhodně je to lepší, než likvidovat přirozenou chuť a barvu čaje citronem. Nutno dodat, že hlavním měřítkem budiž vaše chuť a vkus - samozřejmě, že do hrnku s čajem můžete přidat dvě lžíce medu, kostku cukru a vymačkat citron. Dokonce to asi bude chutné. Jen velmi těžko pak ale oceníte přirozenou chuť čaje, půjde-li vůbec ještě o čaj. (podle rad čajových znalců,
-
|
Obsah Čaj jako nápoj Druhy čaje Označení kvality čaje Historie čaje Pražský čajovník © Honza Kulveit 1998 |
|||||||||||